Nokturno.net / tvorba / dílko

Držím Tě za ruku,
„stárneš jak víno“ – říkám.
Ve mně navždy máš jistou záruku,
všech jiných odrůd se zříkám
- jsou nicotné…

Jak vinnou révu kol své kůže si Tě vinu,
Až tam kde při dotyku skáče mi ta drobná husí
- však víš…ona musí…
Vinu a viním, sebe…
- že odevzdávám se tu nestydatě vínu.

Svými výhonky mnou se pneš,
v sobě nechám si Tě zrát.
K mojí tkáni buněčné pronikáš a lneš,
tak pojď, budeme si ve mně hrát…

Trhám si z Tebe plod a vkládám do úst.
Nejprve labužnicky poválím na jazyku
a když vyteče trochu šťávičky tak saju.
A nikdy, nikdy nedám se na půst,
když ta sladkost rozlévá se mi hrdlem,
rozkoší a vinným opojením celá hraju…

Tam vprostřed vinic
svléknu si Tě ze slupičky
a archivuji ve svém plicním sklípku…

…stárneš Milá jako víno…