05.07.10 | Marek Olbrecht, další tvorba | 1808 x | vypínač
V hlubokém lese sedí v jemném mechu muž.
Pod kapkami deště, chráněný clonou.
Vzduch okolo něj připomíná jemný plyš.
Je daleko od všeho, co zná.
V nastalé atmosféře není třeba slov.
S mlžnými opary plujícími tichem odcházejí i jeho bolesti, nejistoty a strachy.
Než příjde měsíční noc, stane se součástí okolí.
Nebo zmizí navždy.
erotika horror mládí beznaděj noc marnost smutek srdce jen tak tma přetvářka poezie bolest láska deprese zklamání touha život hrůza nenávist pocity osud humor x podzim temnota smrt čas realita .. povídka svoboda haiku aa příroda . sex samota naděje emoce cesta momentka voľný verš strach zima vzpomínka * fantasy pocit město sobota vztah vztahy horor ... sen vyznání krev zoufalství les antilistí žena
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866