Nokturno.net / tvorba / dílko

V hlubokém lese sedí v jemném mechu muž.
Pod kapkami deště, chráněný clonou.
Vzduch okolo něj připomíná jemný plyš.
Je daleko od všeho, co zná.
V nastalé atmosféře není třeba slov.
S mlžnými opary plujícími tichem odcházejí i jeho bolesti, nejistoty a strachy.
Než příjde měsíční noc, stane se součástí okolí.
Nebo zmizí navždy.