Nokturno.net / tvorba / dílko

Ležel jsem ti u nohou, Anno Nikolajevno..
tvá něžná ruka svírala šestrannej kolt ..
s mou erekcí to jaksi bylo nahovno..
stůj nebo střelím volala tvá ústa, holt
to, čemu hrozba patřila zdálo se být netečné,
však nakonec úsilí tvých úst nebylo zbytečné..
Příjemné vzpomínky cestou domů vduchu probírám..
najednou mi hlavou bleskne myšlenka..
proč nevyužít možnosti techniky?
A hned žhavé věty plné vášně mobilem posílám..
Ach, Anno Nikolajevno, byla si jako vulkán, sladká milenka..
Však co to ?! Před dveřmi bytu mě čekají kufry, balíky..
Telefonní čísla jsem si spletl, mě trefí šlak,
sakra.. jsem já to ale osel.. jó, je to tak !!!