Nokturno.net / tvorba / dílko

Možná dnes večer zavřu oči a nikdy nevzbudím se již,
pak u kostela na hřbitově mi postaví z kamene kříž,
a možná se znovu narodím, a nebo taky ne, kdo ví?
O smrti pravdu nikdo nám živým nepoví.

Možná předtím, než pohltí mě věčnost,
na samém konci všech svých dní,
po kratičkém přemýšlení vyslovím přání poslední,
že znovu až se narodím, tak chci šťastný život žít,
a za jakýchkoliv okolností dobrým člověkem vždy být.

Až naposledy vydechnu a do rakve moje tělo položí,
tak potom možná vyndají mě zas
a čepel zaleskne se na noži,
s nímž někdo cizí nade mnou bude stát
a mozek mi z hlavy vyndavat.
A kde budu já?
Možná se přijdu na vlastní pitvu podívat...

A možná potom zas uvidím rakev, uprostřed známých lidí stát,
a hudba tam smutné písně bude hrát.
A co já?
Možná se tomu všemu budu smát...