Nokturno.net / tvorba / dílko

Hřeju si ruce nad párou
co stoupá od tvých úst...
Prsty ti sjíždím rty
po okrajích něžné propasti
a déšť bubnuje zvenčí
do okenic mých očí.
Prolíbala bych celou noc...
Tuhle i tu další.
V řetězcích DNA a
v chuťových kalíšcích
dala bych ti...
Ze snů každé barvy něco-
víc... Ze sebe.
Hřeješ se protáhlou
mou kůží- až k srdci mě pusť...
Nauč mě pravidla tvé hry,
abych pak mohla chytit si tě do pasti.
Jsem kejklířka co ráda kupčí
a s rozkoší tě pokouší...
Tvých sevření nikdy nemám dost.
Chceš mně jěště sladší?
V řetězech navždy tvá a
po různých pelíšcích
dala bych ti...
Z mých rtů ochutnat něco -
víc ... Pro tebe.