Nokturno.net / tvorba / dílko

Všech živých tvorů soumrak nastal právě;
A na kopečku z kostí nikdy nezrozených dětí,
Padlý anděl rozpíná svá křídla v mrtvé trávě,
Tiše sleduje jak z nebes krvavý déšť letí...

Na šarlatovém trůnu v síni z kostí bílých slonů,
Třpytivá se probudila Hvězda s hlasem věčných zvonů

Všech živých tvorů půlnoc padla právě,
A poslední naděje zhasla v řevu rohatého prince,
Jen jedno pruhované kotě tiše přede v trávě,
Vzhůru do temnoty hledí, oči lesknou se jak mince...

Seslala Hvězda svým hlasem na Zem požehnání,
Poslední bytosti, jenž neztratila víru ve svítání

Všech živých tvorů úsvit přišel právě,
Jako z kapky vody nedozírné roste moře,
Z kotěte králem tvorstva stal se hravě,
A proroka smetl do lidských hlubin hoře...

Zavřela své věčné oči Hvězda nehasnoucí,
Nadále život sám stráží bytosti vševidoucí