Nokturno.net / tvorba / dílko

Já jsem hlas, který vede nás ze tmy,
já jsem hlas vlčího vytí za úplňku.
Volám k sobě temnou noc, volám k sobě měsíční svit
rozpouštím se v tisících obrazech mlhoviny.

Obsažena v každé jehličce, listu stromů,
v mechu i kůře, s vůní smolnou, točím se po větru.
U tvého příbytku jsem vánek, jenž rozehrává zvonkohru na zápraží.
A pak vracím se zpět domů...

Jsem obsažena v tvém nádechu
a s každým výdechem je mně víc,
vídáš mě na rozcestích a nesnadných cestách duše,
s úsměvem a vlajícími vlasy,
s havranem na rameni, jenž šeptá mé jméno

Koluji vesmírem, naplňuji duši,
karty osudu připravené na obranu,
jsem..kouzelnice pro tvou potěchu.

Těším se každému novému dni,
po němž přichází..NOC.