27.12.04 | čtenář Kostěj Bílý | 2255 x | vypínač
Sedím sám ve smečce,
sedím,
učím se vlkem být
a bdím.
Učím se vědět, kdo jsem,
ale nevím.
Učí mě na lidi býti psem,
už to umím.
Lidi jsou vlci a já pes,
ne navždy.
Uvidíš světe ještě dnes,
staneš se svědkem vraždy.
Bodnu ti dýku do zad podle učení,
uvidíš,
bude to pro tebe horší než mučení,
však ty zříš
smrt svou a zkázu svou,
pochopíš.
Já dokončím pomstu svou.
Ty už neučíš?
, linkuj! 
, jagg 
horror povídka sex vztah zima žena vzpomínka smrt sen srdce cesta deprese bolest aa vztahy haiku x naděje podzim fantasy * noc momentka osud ... smutek nenávist život příroda erotika město samota láska horor humor beznaděj sobota touha čas les . .. antilistí jen tak pocity vyznání krev emoce přetvářka zoufalství zklamání tma poezie pocit strach realita svoboda hrůza temnota mládí marnost voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867