27.12.04 | čtenář Kostěj Bílý | 2298 x | vypínač
Sedím sám ve smečce,
sedím,
učím se vlkem být
a bdím.
Učím se vědět, kdo jsem,
ale nevím.
Učí mě na lidi býti psem,
už to umím.
Lidi jsou vlci a já pes,
ne navždy.
Uvidíš světe ještě dnes,
staneš se svědkem vraždy.
Bodnu ti dýku do zad podle učení,
uvidíš,
bude to pro tebe horší než mučení,
však ty zříš
smrt svou a zkázu svou,
pochopíš.
Já dokončím pomstu svou.
Ty už neučíš?
, linkuj! 
, jagg 
smrt srdce beznaděj zklamání město osud zima aa realita touha život sex erotika . žena strach antilistí jen tak horor voľný verš povídka čas * svoboda hrůza samota horror noc momentka humor deprese sobota poezie marnost cesta temnota vyznání smutek naděje přetvářka sen x pocit láska ... bolest vztah les příroda fantasy nenávist podzim .. haiku zoufalství mládí vzpomínka pocity emoce krev tma vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867