27.12.04 | čtenář Kostěj Bílý | 2282 x | vypínač
Sedím sám ve smečce,
sedím,
učím se vlkem být
a bdím.
Učím se vědět, kdo jsem,
ale nevím.
Učí mě na lidi býti psem,
už to umím.
Lidi jsou vlci a já pes,
ne navždy.
Uvidíš světe ještě dnes,
staneš se svědkem vraždy.
Bodnu ti dýku do zad podle učení,
uvidíš,
bude to pro tebe horší než mučení,
však ty zříš
smrt svou a zkázu svou,
pochopíš.
Já dokončím pomstu svou.
Ty už neučíš?
, linkuj! 
, jagg 
erotika ... podzim přetvářka . horror tma sex marnost poezie les fantasy vztahy svoboda x momentka pocit voľný verš zima deprese .. čas bolest naděje smrt smutek pocity sen sobota zoufalství samota vztah vzpomínka osud beznaděj nenávist antilistí haiku strach touha město realita noc láska povídka hrůza temnota humor cesta vyznání aa * mládí krev žena srdce emoce zklamání život příroda jen tak horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867