05.12.10 | Aranel, @, další tvorba | 2910 x | vypínač
Dívám se z okna na zasněženou ulici
a představuji si, jak po ní jdeš.
Černý kabát, modrá šála, černé vlasy,
rovné, plné sněhu, rozevláté.
Trochu ti to podkluzuje.
Díváš se do mého okna
na mě.
Jenže zvonek nezvoní
jak taky,
když tu nejdeš ani nejsi.
Hm
Je to hnus ale asi se vyžívám
v sebetrýznění.
, linkuj! 
, jagg 
antilistí zoufalství deprese vyznání sen osud aa noc x nenávist emoce zima pocity .. touha les svoboda láska fantasy město poezie ... vztahy sobota realita podzim samota hrůza strach haiku momentka horror vztah naděje . temnota smutek voľný verš sex smrt bolest krev marnost vzpomínka život cesta jen tak horor srdce pocit erotika humor beznaděj příroda žena * povídka tma zklamání mládí čas přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867