31.12.10 | Vít Vak, @, další tvorba | 2213 x | vypínač
Jsem zhrzené dítě štěstěny.
Jsem ze stěny tekoucí plíseň.
Tíseň, cítím tíseň v hrdle tvém.
Tak radši rozepnem ti blůzu.
Budem se radovat, že máš ňadra plná.
A pas máš úzký.
Co já? Zkus ty! A sáhni si na mládí.
Svádí to mrdat cellou noc.
A moc.
Jsem dítě z poloviční cesty.
Přes tyto tíže nejsem stižen davomilstvím.
S mým, s tvým chtíčem zažijeme život. A věci.
Je přeji lepší líbat tě na šíji,
nechat hlavu šílit
a klín vlhnout,
než zbaběle zdrhnout.
Jsem dítě chtivé všeckých žen,
postižen svým mužstvím se bráním době.
I v tobě. Se bráním době.
Nech čas běžet.
I mráz ať praští,
dokud aspoň potřetí nezaječíš slastí.
láska voľný verš podzim x . touha mládí vztahy fantasy čas vzpomínka poezie žena vyznání nenávist zoufalství srdce cesta hrůza sen temnota emoce sex horror život tma humor pocit beznaděj vztah zklamání naděje antilistí povídka přetvářka osud * strach bolest zima ... svoboda krev příroda les realita jen tak samota .. horor aa sobota erotika deprese smutek smrt noc pocity město haiku momentka marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6435
autorů: 865