31.12.10 | Vít Vak, @, další tvorba | 2817 x | vypínač
Jsem zhrzené dítě štěstěny.
Jsem ze stěny tekoucí plíseň.
Tíseň, cítím tíseň v hrdle tvém.
Tak radši rozepnem ti blůzu.
Budem se radovat, že máš ňadra plná.
A pas máš úzký.
Co já? Zkus ty! A sáhni si na mládí.
Svádí to mrdat cellou noc.
A moc.
Jsem dítě z poloviční cesty.
Přes tyto tíže nejsem stižen davomilstvím.
S mým, s tvým chtíčem zažijeme život. A věci.
Je přeji lepší líbat tě na šíji,
nechat hlavu šílit
a klín vlhnout,
než zbaběle zdrhnout.
Jsem dítě chtivé všeckých žen,
postižen svým mužstvím se bráním době.
I v tobě. Se bráním době.
Nech čas běžet.
I mráz ať praští,
dokud aspoň potřetí nezaječíš slastí.
, linkuj! 
, jagg 
erotika touha pocit sen noc ... samota zima cesta aa krev vztah láska příroda bolest přetvářka město deprese . svoboda horor vzpomínka vyznání strach naděje les sobota podzim zklamání nenávist momentka beznaděj sex fantasy jen tak pocity temnota povídka realita tma marnost mládí vztahy haiku žena smutek osud humor zoufalství život hrůza emoce * poezie x voľný verš horror .. srdce antilistí čas smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867