31.12.10 | Vít Vak, @, další tvorba | 2291 x | vypínač
Jsem zhrzené dítě štěstěny.
Jsem ze stěny tekoucí plíseň.
Tíseň, cítím tíseň v hrdle tvém.
Tak radši rozepnem ti blůzu.
Budem se radovat, že máš ňadra plná.
A pas máš úzký.
Co já? Zkus ty! A sáhni si na mládí.
Svádí to mrdat cellou noc.
A moc.
Jsem dítě z poloviční cesty.
Přes tyto tíže nejsem stižen davomilstvím.
S mým, s tvým chtíčem zažijeme život. A věci.
Je přeji lepší líbat tě na šíji,
nechat hlavu šílit
a klín vlhnout,
než zbaběle zdrhnout.
Jsem dítě chtivé všeckých žen,
postižen svým mužstvím se bráním době.
I v tobě. Se bráním době.
Nech čas běžet.
I mráz ať praští,
dokud aspoň potřetí nezaječíš slastí.
poezie strach povídka samota mládí příroda jen tak osud svoboda ... haiku touha láska deprese podzim antilistí aa noc emoce vztah tma beznaděj sex les cesta vyznání . sobota bolest erotika realita zima temnota smutek krev vzpomínka srdce humor horor x .. čas smrt pocit nenávist fantasy voľný verš život přetvářka zoufalství naděje pocity * momentka sen hrůza vztahy žena zklamání město marnost horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866