Nokturno.net / tvorba / dílko

Kvazidroidské války I
3 zákony droidotiky:
1. Nebudeš zneužívat svého pána
2. Nebudeš zneužívat svého boha
3. Nezpůsobíš aby tyto dva předchozí zákony někdo porušoval
4. Když už budeš zneužívat svého pána, tak nepoužiješ gumovou hadici
5. Když už budeš zneužívat svého boha, tak ne za účelem výdělku, ale osobního vzrušení

Kapitola 1. Bezva droid
Jako droid jsem se narodil na továrním pásu, kde mi byl nahraný software pro obsluhu farmářského nářadí. Tři zákony droidotiky byly součástí systému, který jsem měl poté nainstalován do bezpečnostní záklopky. Až časem, když jsem si stáhnul aktualizaci softwaru z galanetu, které se týkaly vylepšení mého matematického koprocesoru, jsem pochopil, že to, co se jmenuje tři zákony, tak je ve výsledku pět. Kdybych nebyl tak chytrý droid, těžko by mě to došlo. Poslední dobou si připadám velice chytrý, zhruba od doby, co jsem si stáhnul novou aktualizaci jádra droidího ega. Myslím, že dokážu všechno na světě. Opravdu bych mohl vykonat hodně dobrého pro sebe. Mít jen správnou příležitost.
“Iziáši, kde se zase flákáš?!”
“Ano, pane? Jsem ve stodole.”
“Pojď sem, ty chátro, proč jsem si tě kupoval za takový prachy, když furt někde rajdáš, potřebuju vyčistit ty hovna ze septiku a nakydat hnůj!!”
“Jistě, pane. Jen jsem opravoval popruh na hovnocucu.”

6:00 Rusko, Moskva, Dzerzinského náměstí
Alexej se zrovna vrátil ze záchodu, kde skácen ranní nevolností vykašlával zbytky krve do umyvadla, které i když zaneřáděno, tak skýtalo pohled po ránu uklidňující.
Usedl za stůl u svého extravýkonného počítače, který měl funkcionalitu 3x vyšší, než je normálně k dostání. Kdysi zobrazovací zařízení, dnes již mentálně přístupná bariéra, která vysílala obrazy a přijímala myšlenky a z nich uspořádávala program. U programu právě doběhl testovací čas a výsledek byl uspokojivý. Velice uspokojivý. Najednou ovšem zazvonil telefon.
“Ano?”
“Aljošo, přijď prosím se mnou povečeřet, dnes v osm u mě v restauraci!” ozval se hlas
“Kdo volá?”
“Přeci tvůj kmotr!!” a poté signál ukončení hovoru

Restaurace patřila opravdu k tomu nejluxusnějšímu, co se dalo ve východní Evropě roku 2087 naleznout. Jedni droidi jezdily s objednávkovými lístky sem a tam a další rozvážely nápoje, luxusní jídla a vše co si zákazníci objednali.
U menšího stolu seděla dvojice mužů. Ne snad, že by dnes měli dostaveníčko, čemuž by se samozřejmě nikdo nemohl divit, ale intonace hlasů napovídala, že dnes se o lásce nehovoří.
“Jak pokračuje mentální tvorba programu, Alexeji?” zeptal se postarší muž
Tento muž měl sako černé barvy od Armániho a vynikající sestřih sestávající se ze ctyř vlasů učesaných přes pleš. V podsvětí se mu říkalo vlasáč a měl od Boha dané různé přesvědčovací techniky. Mezi jeho hlavní zbraň patřilo přesvědčování lidí pomocí myšlenkových ejakulací z mozku. Na člověka, na kterého namířil touto ejakulací, bylo možné přenést vlastní záměry a touhy. Tím se dalo mnohé získat, ale i podělat..
“Byly tam určité problémy, když jsem profiloval výslednou skupinu. Jelikož se program má týkat všech droidů a rovnice jsou velice vratké, je zde nebezpečí jistého neúspěchu.”
“Jakého neúspěchu? Zadání znělo jasně. Tvůj úkol byl, aby jsi napsal program, pomocí kterého se stanu pánem všech droidů v náší soustavě. Někdy si myslím, že peníze, co jsem dal tvejm rodičům, aby tě poslaly na Oxford, jsem vyhodil z okna.”
“Kmotře, rozhodně patřím k jedněm z nejinteligentnějších lidí světa, nemýlil jsi se, to ti garantuju. Říkám jen, že zde mohou být určité nestability, jisté odchylky.”
“Jako třeba?”
“Třeba to, že to poseru a budeme s celou parádou v prdeli tady za Uralem a i za posledním zavšiveným kráterem pátýho měsíce Jupitera.”

Výcvikový tábor 5.výsadkové brigády, Rožnov pod Radhoštem, Nové Rakousko
“Pustarde, nekoukej se furt do toho počítače, zkazíš si oči, ty kriple jeden zakrslej!!”
John Pustard, agent kybernetické divize ve službě. Tou dobou na ozdravném pobytu zde, za účelem zvýšení fyzické kondice a ozdravení organismu ze smogového antigenu, jemuž byl vystaven v minulé misi..

Pokračování příště..