Nokturno.net / tvorba / dílko

Topím se ve spárech paní Flóry
Vstřebávám všemi svými nákladnými póry
Tu jedovatost..
Co vsakuje se mi do myšlenek, žití a mých úzkostlivých stínů,
Jsem planou divokou bobulkou blínu,
Jsem mákem plným opia…durmanem v květu
Otevřená k obdivu celému světu..
Nedotknutelně nenadýchnutelně nepřežitelná
Ale bližních svých obtáčím stvoly lián mojí duše
Konvalinkově cinkám v smíchu,
Vůní a šťávami lákám vše živé k hříchu

Pomalu zelenám,vytvářím kyslík, a lákám na barevnost svých výzev
Mám přesladký pestík a na kůži nesčetných jemně namodralých jizev
Z bojů o přežití
Já..malé jedovaté kvítí
Otevírám se..
U cest .. za nocí..podél strouhy
Hraju na triangl..něhy, chtíče a touhy