26.02.12 | black halo, @, další tvorba | 1747 x | vypínač
Ztrácí se slova v básníkově dechu,
Pro lásku? Soucit? Snad pro útěchu.
Odchází touha vysněným májem,
Pro rozum? Moudrost? Snad pro nezájem.
Dal shnilou růži čisté panně,
hrával si tak na mudrce,
učil ji dýchat přerývaně,
výměnou za její srdce.
A jí nezbylo než tiše vzlykat,
že nebyla to o čem snil,
tak se naučila neodmykat,
a její svět se zatemnil.
zklamání les smutek přetvářka voľný verš x hrůza vztah sobota tma realita sex žena vyznání osud mládí vzpomínka .. povídka město vztahy antilistí haiku svoboda zoufalství srdce fantasy strach bolest . cesta horor čas momentka sen poezie smrt jen tak zima humor naděje podzim samota krev láska aa příroda erotika beznaděj emoce deprese pocity noc marnost touha * ... temnota život nenávist pocit horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866