03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1286 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
vztah horror láska strach touha fantasy žena povídka osud čas mládí emoce sobota pocity zklamání svoboda naděje * sen vztahy zoufalství horor momentka ... krev aa nenávist sex haiku vyznání . podzim vzpomínka voľný verš humor noc cesta antilistí bolest poezie samota příroda .. deprese les život tma srdce erotika marnost město x jen tak beznaděj realita smrt zima hrůza temnota smutek pocit přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6365
autorů: 861