03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2399 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
, linkuj! 
, jagg 
cesta vyznání erotika krev ... sex temnota deprese hrůza humor marnost sen pocity beznaděj jen tak aa . příroda mládí antilistí vzpomínka haiku fantasy zima podzim noc bolest město vztahy horor les nenávist svoboda srdce osud poezie emoce * momentka realita sobota povídka horror samota zoufalství žena zklamání voľný verš x pocit smutek .. tma smrt čas strach život naděje vztah touha přetvářka láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867