03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2447 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
, linkuj! 
, jagg 
samota poezie beznaděj aa temnota x haiku láska zima momentka touha horor humor nenávist svoboda hrůza .. čas krev fantasy život vzpomínka sobota naděje zklamání povídka ... vyznání vztahy mládí marnost noc strach voľný verš bolest antilistí příroda pocit . * tma emoce pocity žena přetvářka smutek horror deprese jen tak osud srdce město sex smrt realita vztah cesta podzim sen zoufalství les erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867