03.08.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2290 x | vypínač
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
, linkuj! 
, jagg 
samota sobota čas .. naděje láska přetvářka poezie vyznání vztah mládí horror strach * realita deprese jen tak antilistí humor temnota zoufalství příroda noc pocity bolest smrt smutek pocit momentka vzpomínka hrůza voľný verš život nenávist emoce fantasy tma povídka vztahy podzim srdce marnost beznaděj svoboda osud . zklamání erotika aa horor žena krev haiku sen město sex les touha cesta zima ... x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6513
autorů: 867