20.11.12 | Lakmé, @, další tvorba | 1777 x | vypínač
Tančím…Polehoučku.. Na hraně žiletky. S umem vyžilé baletky. Balancuju ambivalentně, kývavě v rytmu nočních vánků, chvíli se utápím v hebkosti půlnočního antracitu, chvíli nořím hlavu do červánků.Nožičky si krájím na tenké plátky.Trápení si zkracuju. Vše co mám jsou moje erohrátky a tak ti je teď tancem vnucuju.S prvními tóny dávám se do pohybu ač do tance mnohokrát není. Jsem prokletá. A nic není co to změní. Sleduješ mne. Těším tě smyčkami mých boků a cinkáním penízků, jež při každém hadím smýknutí trhají mou kůži bledou.Snad alespoň cáry fešné po stranách mi zbydou. Naostřené stříbrňáky. Je jich 30. Prodáš mne, Jidáši? Až dotančím mé břišní tance plodnosti, zbav se mě, než utančím tě, dokud nezůstanou jen tvé kosti..
voľný verš osud naděje zima smutek nenávist emoce humor horror smrt jen tak noc město samota fantasy láska beznaděj x sen příroda čas . momentka sobota poezie vzpomínka sex marnost les touha pocity haiku vyznání vztah erotika temnota srdce antilistí podzim strach přetvářka .. život zoufalství aa ... vztahy povídka krev bolest cesta žena * svoboda pocit deprese zklamání hrůza realita mládí tma horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866