Nokturno.net / tvorba / dílko

Miluji, když se pak mazlíme,
po rozbití světa
a jeho vyskládání nanovo
mezi peřinami...
Rty Ti hladím víčka,
unavená jako valkýra ,
co na bojišti dorážela raněné.
Lásko moje...
Někdy, když nejsi se mnou pláče v noci koťátko...
Nebo jiný mazlík pána s černou prdelí.
Ať myslí radši na chudé! Duchem.
Já myslím na Tebe.

Miluji, když se hladíme.
Mé ticho a Tvá pieta
a proplétáme télo hadovo
s kapkami potu jako šupinami.
Shořím Ti jednou jako svíčka,
uhořím na hranici Všemíra,
vítr mě k nebesúm zažene...
Jako Ty-lásko moje...
Jsme spolu pro tenhle život nakrátko,
aby jsme z něho žádný hřích neměli.
Zavři oči a zahal tmu do rudé. A poslouchej uchem.
Šeptám jen pro Tebe.