Nokturno.net / tvorba / dílko

Smrt a strach jde ruku v ruce,
jak se narodíš, tak zemřeš prudce.
Člověk se rodí a umírá,
jak všechno vlastně probíhá?

Život je na smrt čekání,
proč lidé mají lekání,
když už se k nim blíží?
Možná že je na srdci hříchy tíží
nebo jiné strachy způsobovány jim jsou?

Lidé znají viny a chybu svou,
jež za života spáchali na bližních svých
či na nepřátelích svých?
Toť jedno jest.

Je všechna čest
přiznat chybu i neodhalenou.
I já bych měl znát tu vinu svou,
která do pekel mě svrhne,
však Bůh mě neodvrhne.

Doufám v Tě, Bože,
nenech mě jít na nože
a odpusť mi všechny mé chyby
a nech mě jít jako anděla.

Panna Maria by vše o mně věděla,
že sloužit bych ti chtěl,
celou noc bych pro Tě bděl
a hlídal bych tvé chrámy
tak jako pasáček ovcí plné lány.

Děkuji Ti můj Bože,
žes nezapomněl na mé smrtelné lože.