24.02.16 | čtenář sqp | 1848 x | vypínač
Aisthesis kosmu, hmm.
Co je to za tvory,
co jim uniká?
A ti, kterým se podobám,
žalují touze
ty samé noci, kdy já
poznávám posedlost
věděním,
poslední vrstvou,
a za ní poslední.
Slovy prince:
"Hvězdné nebe nade mnou..."
ale
i hvězdy
jsou jenom závoj
a ani v sobě
nic nenajdu.
Dál! Do tmy!
Neusnu
nikdy v klidu,
než promluvím
poprvé.
, linkuj! 
, jagg 
erotika nenávist zklamání temnota fantasy aa smutek humor osud srdce horror . povídka smrt vzpomínka cesta naděje horor strach jen tak láska emoce žena poezie mládí ... přetvářka svoboda zoufalství antilistí touha pocit město haiku marnost hrůza les .. krev bolest tma život deprese vztahy sobota zima pocity sex příroda realita voľný verš čas momentka samota * beznaděj noc sen podzim x vztah vyznání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867