24.02.16 | čtenář sqp | 1538 x | vypínač
Aisthesis kosmu, hmm.
Co je to za tvory,
co jim uniká?
A ti, kterým se podobám,
žalují touze
ty samé noci, kdy já
poznávám posedlost
věděním,
poslední vrstvou,
a za ní poslední.
Slovy prince:
"Hvězdné nebe nade mnou..."
ale
i hvězdy
jsou jenom závoj
a ani v sobě
nic nenajdu.
Dál! Do tmy!
Neusnu
nikdy v klidu,
než promluvím
poprvé.
momentka sen * svoboda srdce deprese . osud beznaděj krev .. les erotika humor život haiku příroda horor realita vztahy smrt strach bolest temnota cesta poezie jen tak aa vzpomínka emoce zima ... čas nenávist pocity povídka mládí hrůza město antilistí naděje smutek sobota žena noc podzim tma vyznání přetvářka láska pocit zoufalství zklamání samota x touha vztah fantasy voľný verš sex marnost horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867