24.02.16 | čtenář sqp | 1867 x | vypínač
Aisthesis kosmu, hmm.
Co je to za tvory,
co jim uniká?
A ti, kterým se podobám,
žalují touze
ty samé noci, kdy já
poznávám posedlost
věděním,
poslední vrstvou,
a za ní poslední.
Slovy prince:
"Hvězdné nebe nade mnou..."
ale
i hvězdy
jsou jenom závoj
a ani v sobě
nic nenajdu.
Dál! Do tmy!
Neusnu
nikdy v klidu,
než promluvím
poprvé.
, linkuj! 
, jagg 
sobota pocity momentka život deprese horror svoboda tma realita smrt mládí jen tak naděje marnost žena čas les zklamání beznaděj povídka temnota příroda strach horor osud láska vztah hrůza město humor * krev sen smutek zima bolest touha ... voľný verš antilistí sex haiku .. vzpomínka pocit přetvářka vyznání zoufalství fantasy nenávist samota . aa erotika srdce vztahy noc poezie x emoce cesta podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867