Nokturno.net / tvorba / dílko

Ty figurko z vosku,
s očima z uhlíků..
Tvé tělo prstem sjíždím-
druhou natahuji se pro jehlici.
Ať víš, že ve svém životě příštím,
nemáš si z ženy dělat svou opici.
Vrnění vzdechů rezonuje ve Tvém mozku,
u ucha figurky toužící po smršti polibků...
Dostane jenom tesáky,
otisky zubů běsné lišky...

Měkký teplý vosk mění se a kape z výšky
a v tapiserií neuronů zůstane nasáklý.

Jaké to je ty černý barone,
bílá masko mistra voodoo,
erotiko temných zákoutí a červené země?

Do které to chceš prohlubně,
nádobo pouhých pudů?
Jaké je to ode mě?

Můj vyvolán zombie bez citu,
vnitřek plný hlodajících červů má.
Pije víno a vysává mozek jiným ženám.

Můj vyvolen zombie bez citu,
dnes v noci Tě ve své moci mám..
Jehla-plamen šílenství a Tvá škoda.

Už Ti někdo řekl, že nejsi žádný Papa Legba debile...?