Nokturno.net / tvorba / dílko

Opět v mlhavém neznámu Ostravska neexistujícího / za velkýma trubkama / mezi kolejemi u močálů s rákosím / pod mostem – vycházím u cihlového nádraží – cihly jsou zanesené prachem z blízkých šachet – lítačkama - vycházím ven z nádražní „haly“ na kryté nástupiště – vydlážděné dlažebními kostkami – ve spárách uhelný prach – cítím tu vůni staré Ostravy – a když zavane vítr – kolem očí černý prach / linku vytvoří … Koleje jsou vytrhané / dávno odvezené do šrotu – ze zbytků pražců zakládám oheň – sedím na kraji perónu – oheň v bývalém KOlejišti – to jsem chtěl vždy zažít – bez strachu, že projede vlak…

… vracím se do „haly“ – začíná mi to tu být povědomé – portály bývalých prodejen jsou vyvedeny sloupovím kamenným – sedačky po krajích průchodu – též byly velkoryse řešeny sestavením z mohutných valounů, které se teď svou váhou propadají skrze stropy a zdi do bývalých služebních prostor zaměstnanců Českých drah – přes díry vidím zbytky vybavení – najednou je mi to jasné – z tohoto nádraží jsem musel jezdit v dětství na výlety do Beskyd – sestupuji s nostalgií do podchodu objektu, který nikdy neexistoval ….