Nokturno.net / tvorba / dílko

… probouzím se v nějakém bytě nebo hotelu – pohoda – nikde nikdo - klid – půjdu se projít do města – vykračuji si ulicí – je mi povědomá - široká – asi si něco koupím a půjdu zpět – ale je tu změť – prosklené výlohy do barů – propouštějí ven – výjevy, ve kterých bych nehledal společnost – odrazují mě od vstupu natož nákupu – někde tu přece musí být normální obchod s neosobním přístupem k lidu. Nic. Pokračuji dál devadesátkovou architekturou našroubovanou do průčelí fasád z padesátých let. V hlavě to začíná dunět – kde to vlastně jsem ? – neklid – jsem už dost daleko od místa ze kterého jsem vyšel – vím ještě kde to bylo ? – NE ! – hlavně se nenechat znervóznit – co je za den ? – nemám jít zítra do práce ? – uklidňuji se , jak to jde – asi bude víkend – jinak bych byl doma - nebudu to řešit …….

Konečně vidím vstupní žlutě osvětlený vchod Marketu – rychle nakoupit a hledat cestu zpět – Vstupuji dovnitř – jsem překvapen – za řadami pokladen je jen úzký prostor – kde se s vozíkem sotva hnu – a zboží skoro žádné – jen velké krabice bez označení – a konzervy oválné - mega sardinky ? – ale není to tam napsané – prodavači se na mě šklebí – beru jednu neoznačenou konzervu ryb ? – abych něco koupil – když už jsem tam vlezl – a jdu platit – chlap co to inkasuje konzervu otevře – je tam nějaký sliz, ale kus ho chybí – pokladník se směje – kolega už si vzal trochu pro psa – je mi to jedno – platím – odcházím hledat cestu do nocležny – snad si to místo vybavím – až půjdu kolem….