Nokturno.net / tvorba / dílko

Ivan, Šerif a já - sraz nádraží Vyškov – se Šerifem jsem dorazil vlakem z Olomouce – Vyškov 16:55 – Ivan už tam čekal – přestup na autobus do Nemochovic

18:09 – Hospoda Nemochovice – co si dáte ? – dvanáctku – dvanáctka není – no tak asi desítku – co mi zbývá – nanuk – kornout, míša, ruská – kornout ovšem není – jenom ruský míša – jsme v partyzánské obci – u zastávky jsme obdivovali pomník se sochou samopalu a kulometu – v hospodě partyzánskou výzdobu zrušili – nechali ruskou (zmrzlinu) …

Cestou z Vyškova – Ivan působí – coby centrální našeptávač pamětihodností ….

… škoda, že tu hraje televize – kdyby tu neseděl ten týpek – tak řeknu servírce, ať to vypne – týpek , ale vypadá, že je na televizi závislý – kdybychom to vypli tak nás rozstřílí ze samopalu – to víte partyzán - no místo samopalu za ním visí zelená plácačka na mouchy – ale po vypnutí TV – by nás asi ubil i jí …

19:05 – Chystáme se k odchodu – chlapi nadávají na Němce – jak jinak ….

Sobota 1.6.2019

8:15 – Včera jsem šel spát s mandalami – někdo chodí spát se slepicemi – jiný zase s mandalami …

Mor a válka – nápěv 1.

Nebyla to svatá panna Hostýnská
kdo zastavil tatary
táhnoucí od Hradiska
Byl to mor !
Byl to mor !

Káva – to je Ivanova cesta

11:05 – Jsme na kládách – cestou z Hradiska jsme našli kus štítu – značně zkorodovaného (půlka puklice od auta) – nesu si ho na batohu – vypadá to, jako funkční prvek …

Ivan přechází do modelu ambulantní léčby z chlastu – dle Židovy inspirace – bolí ho hlava – slivovica – to není, jak víno nebo tak … chlastání musíme ritualizovat …

Když Ivan mluví sám se sebou – je to ještě dobré – protože jeho druhý hlas zatím není slyšet z dálky ….

Pokračování příště