Nokturno.net / tvorba / dílko

Cesta autobusem pokračuje po dálnici – tady se nedá nic komentovat – tady se to rozšiřuje, aby tu mohly jet Americké tanky …

13:00 – Jsme v Pelhřimově městě rekordů – autobusák bezútěšný, ale slunkofén – Penny …

Včera četla Bídníky – to by se mělo zavést – nucené práce u hodných podnikatelů …

14:21 – Pelhřimov čekárna UANU – konečně nějaký rekord – sedátka z kopce – opravdu nepohodlné – plastové skluzačky – to byste museli vidět – to asi, aby tu nemohli vysedávat bezdomovci – nedej bože vyspávat – no tady si člověk neposedí ani deset minut …

16:00 – Křešín – hospoda, obchod – zavřeno – hospoda od 19:00 – sedíme v altánu na návsi – svačina – ležení – čekání – rozhovor s místním – další čekání …

17:00 – Stále v altánu – hospodu stále nechcou otevřít, ale právě projel místní poslední AVIAtik na svém stroji Ávia …

Voda něpěrdělona – polsky neperlivá

Muži co zírají na kozy – asi prorocká reklama na pivo Bernard …

18:15 – Konečně nějaký pohyb vypadá to nadějně – hospoda otevře!!!

18:50 – Dočkali jsme se …

Rama + vyzkoušejte variantu s Polskou solí …

Vnitřek hospody temný … pivo divné ….

…. Odcházíme kol rybníka k nejbližšímu lesu – za zpěvu:

Když na břehu rybníka / někdo loví / někdo podniká / na plastové židli / loví a podniká / loví a podniká / někdy loví / někdy podniká / i Mr.LEE / potřebuje plastovou židli …

Sobota 22.8.

7:04 – Probíhá Vogonská snídaně – zahryzli jsme se do kukuřičného pole – ale k výhledům jsme se neprokousali …

8:15 – Zlopověstná aura Antilistí málem sežrala Ivanovi tvář – když se pokoušel vyrobit plamenomet z vařiče – naštěstí to dobře dopadlo a nemusel jsem volat záchranku na kótu Mrchoviště, od které jsme nedaleko – mezitím na ohni usmažena vaječina – kafe si Ivan teda nakonec uvařil – ucpaný píst je ucpaný píst. Poučení: Nezpravujte vařič za provozu …

10:05 – Příprava k odchodu – prošla houbařka – ptáme se jí kam vede tato lesní cesta? – jestli na Krčmy? – ozval se bláznivý smích – tato cesta vedla vždy jedině na Mrchoviště – právě jsem tam odtáhla nohu manžela – to víte celé tělo už neunesu – tak musím po částech – už tři nebožtíčky jsem tam takhle uložila …