Nokturno.net / tvorba / dílko

OTOČILI JSME SE A PODEŠLI MOSTY. V ULICI VERDIHO BYL UŽ PODRUHÉ ZREKONSTRUOVÁN JEDINÝ DŮM, KTERÝ TU ZŮSTAL. U VSTUPU DO AREÁLU, DŘÍVE NÁLEŽÍCÍMU K DOLU HUBERT/STACHANOV JSME ZAČALI ŠPLHAT DO SVAHU JEDNÉ Z NEJMENŠÍCH OSTRAVSKÝCH HALD. SIČKA MI ŘÍKALA, ŽE NA TOMTO MÍSTĚ BYLA OD NAŠÍ MINULÉ NÁVŠTĚVY NĚKOLIKRÁT SAMA O PAUZE V PRÁCI, ZA COŽ JSEM JÍ POKÁRAL. ZA CHVÍLI JSME PO STRMÉM SVAHU ZAROSTLÉM NÁLETOVÝMI DŘEVINAMI VYSTOUPALI NAHORU. BYLY TAM SUCHÉ BŘÍZY S PODIVNÝMI TVÁŘEMI. ZETLELOU TRÁVOU A LISTÍM PROŘÍDLÉHO LESÍKA NA VRCHOLU HALDY JSME DOŠLI NA MÍSTO S BETONOVOU STAVBIČKOU POZOROVATELNY C.O. VE VSTUPNÍM OTVORU DO ZAHLOUBENÉ VÁLCOVITÉ POZOROVATELNY VISEL ZÁVĚS Z PAVUČIN A LISTÍ. SLOŽILI JSME BATOHY DO SUCHÉ TRÁVY A ŠLI SE PODÍVAT PO DŘEVU NA OHEŇ. UŽÍVALI JSME SI ZÁSADNÍ ATMOSFÉRY MÍSTA, I VÝHLEDŮ NA HRUŠOV, MODROU HALDU A KOKSOVNU. NEBE MEZI OCELOVÝMI MRAKY PO ZÁPADU SLUNCE ZORANŽOVĚLO. ZA ÚPATÍM MODRÉ HALDY BYLY VIDĚT ŠPICE PŘÍVOZSKÉHO KOSTELA. SE SOUMRAKEM SE ZAČÍNALA ROZSVĚCOVAT SVĚTLA. KDYŽSE OHEŇ ROZHOŘEL, DAL JSEM VAŘIT VODU NA ČAJ. SIČKA POUŠTĚLA Z MOBILU BLACK SABBATH, COŽ SE SEM MASTNĚ HODILO. TRESTALI JSME JEMNÝ PUERH LIO BAO. ČAJ BYL VÝBORNÝ. SIČKA V JEHO CHUTI OBJEVILA RŮŽE. NEBYLY TO KLASICKÉ „PLESNIVÉ KOSTELNÍ LAVICE“ ALE SPÍŠ HLINĚNÝ ZÁHONEK RŮŽÍ S TROCHOU ZETLELÉHO DŘEVA. VŮNĚ ČAJE SE MÍSILA S LEHKÝM ZÁPACHEM KOKSOVNY. SOUMRAK ZAHALIL OKOLÍ DO MODRAVÉHO ŠERA, VE KTERÉM SE ČERNALY KLIKATÉ VĚTVE OPADANÝCH KORUN AKÁTŮ. DOLE POD HALDOU OSVĚTLILA NÁROŽÍ CIHLOVÝCH BUDOV SODÍKOVÁ LAMPA. VYHLÍŽELI JSME NA KOKSOVNU, KTERÁ Z TOHOTO MÍSTA PŮSOBILA JEŠTĚ ROZLEHLEJI NEŽ Z MODRÉ HALDY. SVÍTILY NA NÍ BLEDÉ REFLEKTORY A ORANŽOVÉ OHNĚ. NÁŠ OHEŇ SVÍTIL DO TMY TAKY ORANŽOVĚ. POSEZENÍ NA HUBERTCE BYLO NAPROSTO KULTOVNÍ. PO DRUHÉM NÁLEVU JSME NECHALI OHEŇ POMALU DOHOŘÍVAT. SBALILI JSME TREST, ZALILI ŽHAVÉ UHLÍKY ZBYLOU VODOU A VYDALI SE DOLŮ DO HRUŠOVA. TENTOKRÁT JSME TO ZKUSILI VZÍT PO ZADNÍM SVAHU HALDY SMĚREM K OSAMĚLÉ ULICI RIEGEROVĚ. AŽ NA NA TO, ŽE KOUSEK POD VRCHOLOVOU ČÁSTÍ HALDY BYLO JEŠTĚ MENŠÍ PATÝRKO BYL SESTUP DOST EXTRÉMNÍ. SVAH BYL HODNĚ PŘÍKRÝ A SIČKA SJELA NĚKTERÉ ČÁSTI I PO ZADKU, PŘIČEMŽ SI SPRASILA KALHOTY OD ČERNÉ JEMNÉ HLUŠINA. DOLE NÁS JEŠTĚ ZA OPRAVENÝM DOMEM PŘEKVAPILO PÁSMO BAHNA, TAKŽE JSME SI OBA JEŠTĚ ZAMAZALI BOTY. ČÁST ULICE RIEGEROVY KDE JSME TEĎ VYŠLI VYPADALA ÚPLNĚ OPUŠTĚNĚ. DŘÍVE TU BYLO GHETTO, ALE TEĎ BYLO TĚCH PÁR BARÁKŮ PRÁZDNÝCH. BYLY NOVĚ ZREKONSTRUOVÁNY A ZATEPLENY JAKO DŮM NA ULICI VERDIHO. ULICI OSVĚTLOVALY BLEDÉ LED DIODOVÉ LAMPY. CESTU ZPÁTKY DO VŘESINY JSME MĚLI DOCELA RYCHLOU. TROLEJBUSEM JSME SE SVEZLI NA KONEČNOU PŘÍVOZU PŘES PETŘKOVICE (ZA LANDEKEM). ZE SADU BOŽENY NĚMCOVÉ JSME JELI Č.54 NA SVINOV-MOSTY A ODTAMTUD DÁLKOVÝM AUTOBUSEM AŽ DO VŘESINY. HUBERTKA SE NESMÍ ZANEDBÁVAT.