Nokturno.net / tvorba / dílko

Středa 27.9.

Chceme vstoupit do obrazu do obrazu z Vysočiny – Do obrazu se musí nejdříve dojet – z Prostějova vlakem do Brna – v Prostějově na nádraží – Legionářský vlak – přízračné nebo příznačné retro – v Brně na nádraží Ivan a už jedeme do Žďáru nad Sázavou – čekání na Autobus do Svratky – na nádraží žádný obchod ani bufet s pivem – ale v obložení haly Ivan odhalil drobné Vysočinské krystaly nerostů – konečně autobus – ani jsme nečekali, že turistika začne už za jízdy – v cestě totiž výluka objížďka kupodivu po zelené značce po okraji rezervace Žákova hora – při pomalé dá se říct vyhlídkové jízdě můžeme obdivovat staré buky – jako na safari.

Svratka – Ivan mi ukazuje sochu houbaře na místní kašně z první republiky – bosý chlapec se šátkem na houby v mokrém kabátě po otci a s hučkou na hlavě u nohy hřib – fotím – Ivan komentuje – kde by vzali na boty – dodávám – když neměli ani na houby.

Všímám si busu co přijíždí – že by nás svezl až do obrazu - a opravdu - jede do Kameniček a tam chceme být – do obrazu Vojtěchův kopec dorazit – cestou opět vyhlídky – vystupujeme v Kameničkách – hospoda otevřená – i když to tak nevypadalo – na zahrádce dáváme si pivo – pak koncem obce a přes louku na Vojtěchův kopec – tak jsme v obrazu – u zatopeného lomu lavičky – rodina s autem si tu dělá oheň – Ivan je varuje, že tu budeme přespávat, ale že nyní odcházíme zpět do hospody – v hospodě vše proběhlo podle norem – chováme se, jako turisti pozdního léta – dali jsme i nezávadnou řeč s místními – tma za Vojtěchovým kopcem vychází měsíc – psychedelie dělení kosmického tělesa stromy na obzoru – pak noc pod širákem...

Pokračování příště