Nokturno.net / tvorba / dílko

Pátek 29.9. - …u přístřešku – padesát metrů od místa kde jsme spali – turisti nás vzbudili lezou všade / jsme nasranní / hledá se papoušek / visí tu plakátek / naposledy viděn na Drátenické skále / Ivan hledá klobouček / tak v létě si to užije / horší v zimě / klobouček nalezen po vybalení batohu / turisti kvílí blahy / blížíme se k osadě Samotín – typická Vysočina – obhlídka architektury – foto – býval tady chlap co vyráběl místním i přespolním známý Samotínský likér – i Ivan ho možná pil – a teda určitě o něm slyšel – v Samotíně stodoly z mega kamenů, jak to nahoru tahali nevíme, jen se divíme – to asi ten vývar z křemene… teď tady jezdí těhule s kočárkama a nyvě si zpívají:

Když jsem studovala v Praze / měla jsem se blaze / nemusela jsem po kotárách lozit / metrem jsem se mohla vozit…

Občerstvovna Samotín / přemluvil jsem Ivana na pivo – ale osazenstvo, jak z klipu Rezidenc – aspoň jsme se dozvěděli, že výrobce likéru byl bývalý partyzán, ale už umřel / - škoda, že jsem to něvěděl – říká Ivan – mohl jsem na to zavést řeč – když jsem u něho likér popíjel …

Průvody turistů a jejich destinacemi (Blatné) – se prokousáváme do Sněžného – bez destilace – to je samá kafírna a nikde žádná čtvrtá cenová – Sněžné – obchod – naproti galerie Vysočiny, kterou jsem opět nenavštívil – byl jsem ve Sněžném už letos v červenci – to, že tu budu za nedlouho zas jsem opravdu nečekal – není chleba – jdu k vietnamcům – chleba je a velký výběr uzeniny – něco nakupuji – pak známou stezkou na nejkrásnější vyhlídku v tomto kraji – podle Ivana – Metodka – výš stoupat a ještě výš – přístřešek – svozovka – uléhám – na Ivana čekám – přichází a překvapení ho čeká – další stoupání – kamení - na Metodku je to štreka – Odranec – před zavřenou hospodou – kde se za války družili s partyzány a v sedmnáctém století zřeli pád meteoritu / zaznamenaný v dřevorytu / kopie visí na lípě / za vsí / samoobslužný rov / dvě pitelné piva v něm naštěstí zbyly / Mustang / k Argusu jsme se nesnížili… na Metodku se pak už dokodrcáme – i tam otravujou lidi, ale přespáváme – v noci ukrajinských uprchlíků ryk od nedalekých stavení – naštěstí se nestavili – ale déšť ano – je to mrholení – ve dvě ráno – nebo prší – balíme – přístřešek na hovno – pod stromy uleháme – kape i tam – další mrak / do přístřešku – neprší / na chvíli se natáhnout - déšť – kam se schovat – na zastávku – ráno nic nikam nejede – jít dál? – pršet už nebude zjistil Ivan od mámy po telefonu – uleháme za vsí Koníkov – do devíti – v Písečné je hospoda říká Ivan – a za Písečnou ten kostel typická Vysočina – to určitě znáš z fotek / profláklý výjev / akorát ty borovice už pokáceli / tak jo – tak jdeme dál…

…dolezli jsme do Písečné – po poledni – hospoda otevřená od 19:00 – jdeme na žánrový obrázek Vysočiny – kostel sv.Michala – obhlížíme – jíme – spíme – čas se nekrátí – zpět v Písečné 17:00 – baby před hospodou kouří pijí kafe – hospodu otevřít nechcou – nad Písečnou z druhé strany – louka – Ivan šel na výhledy – chvíli ležím – pak jdu na paseku – z šišek, kůry, pilin - výřezů srpkovitých po kácení kmenů sestavuji symbolický hrob dřevorubců padlých při kůrovcové kalamitě – Ivan na výhledy nedošel – a už se otvírá – pivo…. Spíme za vsí – ráno - bučení – budí – autobusová zastávka – knihy – Duna – autobus – zpět ….

KONEC