Nokturno.net / tvorba / dílko

Dubové pivo jsem začal vyrábět již měsíc předem / na začátku září / tedy moc žaludů nebylo, ale něco jsem nasbíral i divoký chmel z Poodří přivezl / etikety vyrábím na poslední chvíli mezi šichtami / Dubový mužík, jsem to nazval a do linorytu vyvedl i s postavičkou / vše by se nezdařilo za notné pomoci Jany / nakonec to chutnalo, jako čaj s mlékem, nebo tak něco a alkoholu to asi moc nemělo… ale zase žaludová káva mě chutná / tak aspoň něco…

Sobota 28.10. – Pěnčín – ráno „stáčím“ žaludové pivo z petek do různých skleněných láhví – doplňuji etikety – připadám si celkem v pohodě / dopoledne se může vyrazit k totemu za Pěnčínem / dělat oheň / pokračovat v hraní / vařit guláš, atd…

Včera dorazil Krišpín a Oko s rodinou – hráli jsme do noci…

… po desáté dopolední vyrážíme směr večerka – les – jde na mě děs…

Dvacet jedna krkavců / na cestě / za letištěm / Oko to bere / jako znamení / že budeme sbírat / pugéty bedel / v lese u totemu / kam dorazil i Kaunaz s dětmi

Dubové pivo z žaludů / Dubový mužík na etiketě / guláš vaří i puberťáci / musím odejít dom / upadnout do komatu / pak návrat – hrůza – guláš - snězený / Kunaz ho musel z příkazu dojíst a navíc kovový buben zní / ovládá ho Krišpín / tak ještě nějaké songy i se zpěvem a melodikou / zpět ještě za světla / Jana s Kamilou vyrazily už dříve s vaky plnými bedel / v očekávání úmorného smažení / řízky byly skvělé / po příchodu si je do hospody bereme / po návratu z hospody / nevím jestli ještě něco hrajeme / ale Krišpín určitě ano / protože ho uchvátily zvuky kláves JUNO2?...

Neděle, jako vždy / po poledni loučení….

KONEC