Nokturno.net / tvorba / dílko

Marnost je pocit
Co člověk cítí
Když naštvaný je
A nemá chuť k žití
Pak jen jedno drží ho
Při tom zkurveném bytí
A to podlost, zášť a špína je
Rány co zdály se zahojeny
Najednou jak čerstvé jsou
A cítíš jak krvavé slzy
Zmáčí ti tváře a piješ je
Je to tvá krev
Tak co, chutná ti?
Mi ta má ne. Radši bych pila tu tvou
Ale copak?
Ty snad nechceš ronit krev?