27.02.05 | morainur, @, další tvorba | 2571 x | vypínač
Tápání
(28. 5. 04 napsáno v Braňanech na ležákách)
Jak smutná vrba sedim u vody,
marně si vzpomínám,
vždyť to tu znám,
ty modré tůně jsem viděl vždy.
Vzpomínky, ty vzpomínky mé,
na strom co kdysi tu stál,
byl mým světlem na cestě,
po které jsem šel dál a dál.
Ten strom již shořel,
člověk ho zapálil,
já z cesty sešel,
v dálce jsem zabloudil.
Teď tu tak bloudim,
sedl jsem si k tůním,
nemohu si vzpomenout,
kudy dál vést tu mou pouť,
Už si vzpomínám už se probouzim,
chtěl jsem tu zemřít…
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . utonutím
, linkuj! 
, jagg 
osud povídka hrůza .. samota aa příroda realita zoufalství sen horror vyznání vztahy humor ... svoboda tma touha zima deprese poezie pocit mládí život krev cesta antilistí město čas strach jen tak erotika marnost . les vztah horor voľný verš x momentka pocity naděje sex žena emoce noc srdce temnota smutek nenávist * beznaděj sobota haiku vzpomínka smrt zklamání bolest láska podzim fantasy přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867