27.02.05 | morainur, @, další tvorba | 2641 x | vypínač
Tápání
(28. 5. 04 napsáno v Braňanech na ležákách)
Jak smutná vrba sedim u vody,
marně si vzpomínám,
vždyť to tu znám,
ty modré tůně jsem viděl vždy.
Vzpomínky, ty vzpomínky mé,
na strom co kdysi tu stál,
byl mým světlem na cestě,
po které jsem šel dál a dál.
Ten strom již shořel,
člověk ho zapálil,
já z cesty sešel,
v dálce jsem zabloudil.
Teď tu tak bloudim,
sedl jsem si k tůním,
nemohu si vzpomenout,
kudy dál vést tu mou pouť,
Už si vzpomínám už se probouzim,
chtěl jsem tu zemřít…
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . utonutím
, linkuj! 
, jagg 
naděje smutek les život žena mládí humor vyznání vzpomínka hrůza tma poezie horor x sobota fantasy beznaděj samota momentka realita přetvářka čas emoce aa pocit haiku .. vztah zima marnost příroda bolest deprese cesta krev temnota srdce touha voľný verš svoboda zoufalství noc smrt erotika město * strach sen horror antilistí sex nenávist ... láska osud vztahy zklamání povídka . podzim jen tak pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867