28.02.05 | Jan, @, další tvorba | 2881 x | vypínač
Vidím,
klasy žita vo vetre viať,
cítim,
zrelé zrnká sa smiať...
Som zrnko stratené v poli,
kráčam lánom,
každé s nich si cestu volí,
sám sebe pánom...
Vietor fúka,
vlasy vejú,
byž ma hladí,
zrnko sa stratí...
Padám do náručia poža,
svet sa mihá,
snáď len života vôža,
pole ku mne si líha...
Modré je nebo,
žlté žitko,
v teple ležím,
dýcham plytko...
Uprostred poža kruhy,
som jeden z nich,
som farba z dúhy,
života dych...
svoboda . vztah temnota přetvářka město naděje zoufalství čas život poezie sobota deprese zima ... krev horror žena cesta smrt smutek erotika aa láska realita humor x haiku les pocity vzpomínka hrůza srdce .. příroda jen tak antilistí momentka bolest emoce voľný verš nenávist fantasy horor pocit podzim tma marnost sen sex beznaděj strach touha * mládí povídka samota vztahy noc zklamání vyznání osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866