Nokturno.net / tvorba / dílko

POSLYŠ-šeptá své milé a ret se mu chvěje,
TY NECHALAS MĚ OKUSIT TÍHU BEZNADĚJE.
ALE ZACO???-políbí, dotekem pohledí.
Zahledí se na kytku pro ní, uvitou z kapradí.

JÁ TĚ MILUJU A TO JSEM TI PŘÍSAHAL
A CHCI ABY JSME BYLI SPOLU DÁL...
CHCI TEBE! Dlaní si slzy své osahal
nehty černými studený kámen poškrábal

ACH BOŽE, JESTLI JSI, TAK ŤE PROKLÍNÁM!!!
A JESTLI NEBE JE, JÁ NECHCI TAM!
A déšť bičuje jeho nahá ramena za všechny hŕíchy..
VŠECHNO PRO NI! pořezal si zápěstí ostřím dýky.

MILUJU ŤE, JSI MÁ. MÁ, MÁ JENOM ...
OPUSTILAS MĚ, PRO TEBE MÚJ SKON.
A objal pevně náhrobní kámen, její.
A země na hřbitově hladově krmí se deštěm smíchaním s krví...
Jeho...Se zavřenýma očima, pro ní...