07.03.05 | čtenář Máťa | 2099 x | vypínač
Panna
A rázem zmizel úsměv z její tváře.
Satan rohy ukázal pryč je lesk andělské svatozáře.
Smutek je teď její král,ten pán,co těžce kraloval.
Milosti plná dívka z kopretin už uvadá.
Jak plevel z áleje stromů si připadá.
A on je vinou tou sladkou vinou jež okusila.
Těžko však říci vše by mu odpustila.
Jsou jedno tělo jedna duše,osudem bylo jim
mluviti před sebou tiše.
Láska je sladce omámila jako růže,
nyní trny květu zatínají se do kůže.
Ta mladá žena se do toho muže pobláznila,
zapomněv však na hříchy těla
antilistí .. povídka krev sex strach smrt ... horror smutek láska pocit zoufalství pocity podzim zklamání naděje momentka hrůza vztah cesta srdce temnota nenávist les erotika vzpomínka haiku čas beznaděj vztahy osud tma jen tak deprese noc svoboda poezie * marnost horor mládí touha emoce sobota přetvářka x příroda bolest vyznání město fantasy humor aa voľný verš zima život . realita žena samota sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866