07.03.05 | čtenář Máťa | 2630 x | vypínač
Sjetý narcista
Bylo na něm vidět,že se zamiloval.
Jen samé já,já,já,sám sobě nevyčítal.
Bylo na něm vidět,že se zamiloval.
Sebe měl nejraději a druhé pomlouval.
Teď leží v posteli,tiše se usmívá.
Hladí si tělo,sil mu však ubývá.
Sám v prachu zapomění krása už zaniká.
Nechce ho nikdo,život se vymiká.
Sjetý je narcista tou bezduchou libostí.
Na marnos doplatil svou lidskou blbostí.
. svoboda vztahy realita srdce tma vzpomínka humor erotika jen tak osud město deprese .. strach haiku emoce beznaděj přetvářka život * samota horror příroda momentka hrůza krev zklamání podzim les poezie mládí fantasy voľný verš nenávist sobota pocit sex horor aa pocity smutek temnota noc cesta marnost povídka sen antilistí čas žena bolest x vztah zoufalství touha ... zima naděje smrt vyznání láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867