07.03.05 | čtenář Máťa | 2393 x | vypínač
Sjetý narcista
Bylo na něm vidět,že se zamiloval.
Jen samé já,já,já,sám sobě nevyčítal.
Bylo na něm vidět,že se zamiloval.
Sebe měl nejraději a druhé pomlouval.
Teď leží v posteli,tiše se usmívá.
Hladí si tělo,sil mu však ubývá.
Sám v prachu zapomění krása už zaniká.
Nechce ho nikdo,život se vymiká.
Sjetý je narcista tou bezduchou libostí.
Na marnos doplatil svou lidskou blbostí.
přetvářka horor * poezie bolest cesta naděje čas realita zklamání osud vztahy sobota horror smutek krev marnost pocity antilistí zima příroda hrůza mládí beznaděj .. les . momentka erotika vzpomínka sex žena život x jen tak láska srdce temnota pocit město zoufalství vyznání tma vztah emoce ... fantasy voľný verš haiku povídka nenávist sen svoboda samota smrt humor podzim touha strach aa noc deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866