Nokturno.net / tvorba / dílko

Nejsem si jistá.
Sedla jsem si a natáhla nohy
pak jsem se vznášela
bez jediného doteku.

Zaklonila jsem se
a pozorovala hladinu
podobnou průhledným zrcadlům
a výkladní skříni antikvariátu
na té dlouhé ulici
s ošoupanými dlažebním kostkami
podobnými ledu
v noci.

Viděla jsem baletku.
Zdobily ji tisíce bublinek.
Byla v růžovém a ještě to nebyla žena.

Měla celé tělo pod vodou
a v póze stála na tenkém laně.
Jenou z něho spadne.
Ráda se koukám na lidi
a přemýšlím,
jak umřou.

A pán, kterého znám přesně týden,
jenom vrtěl hlavou.

Začala jsem stoupat k obrácené hloubce.
Jenže on mě chytil a stáhl zpátky.
Zkuste se rozběhnout pod vodou.

Tak jsem si lehla a koukala lidem na břicha.
Žlutá. Jakoby z vosku, větší a bližší.

Čtyři dny před tím jsem viděla muže.
Nedýchal tři minuty a uplaval více než já
za rok.
Neměl nohu.

Nejsem si jistá.

16.4.2005