Nokturno.net / tvorba / dílko

V temných koutech skryji se stínem
plamenný pohled spálí tvé tělo
cennou tvou krev já srovnávám s vínem
ochutnat po kapkách by se mi ji chtělo

Rozvážné hlasy do kobky rvou mě
nechápou dál, i tak život jim zhatím
s pochodní v ruce nyní jdou po mě
nechám je žít, ale jen zatím

Může mě zničit snad jen světla král
rychle a přímo mě mrštit do samoty
snaží se o to lid marně dál
nikdy však nezhynu, vždyť jsem dítě temnoty