29.06.05 | čtenář Vicki | 2171 x | vypínač
Ve stínu tmy…
Pomalu si zvykám, jsem to já,
Já, která hořkost polyká,
jako snůžku lží, jež se nade mnou
vznáší….
Cítím vlastní tep ve spáncích,
Když cítím vůni naší.
Opět hořká, čím to je?
Nevím, jsem sama a
vlastní stín mě sleduje….
Tma se vznáší spolu se mnou,
černá křídla,
spojená s tmou...
, linkuj! 
, jagg 
* realita srdce fantasy přetvářka pocit život smutek horror cesta osud emoce vzpomínka hrůza nenávist sex marnost naděje krev podzim momentka zima erotika strach jen tak temnota povídka mládí čas les příroda deprese voľný verš horor samota x haiku zklamání vztah ... sen smrt svoboda pocity noc vyznání bolest .. město . antilistí aa touha humor žena vztahy zoufalství sobota poezie tma láska beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867