29.06.05 | čtenář Vicki | 2127 x | vypínač
Ve stínu tmy…
Pomalu si zvykám, jsem to já,
Já, která hořkost polyká,
jako snůžku lží, jež se nade mnou
vznáší….
Cítím vlastní tep ve spáncích,
Když cítím vůni naší.
Opět hořká, čím to je?
Nevím, jsem sama a
vlastní stín mě sleduje….
Tma se vznáší spolu se mnou,
černá křídla,
spojená s tmou...
, linkuj! 
, jagg 
smutek cesta srdce čas voľný verš nenávist fantasy .. antilistí zoufalství vztahy láska sobota osud zima pocit noc * poezie marnost beznaděj povídka hrůza naděje sen . aa vztah pocity svoboda emoce samota horor jen tak deprese bolest přetvářka strach podzim temnota realita vzpomínka tma humor haiku vyznání život erotika město les momentka příroda smrt žena sex krev mládí x ... horror zklamání touha
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867