29.06.05 | čtenář Vicki | 2172 x | vypínač
Ve stínu tmy…
Pomalu si zvykám, jsem to já,
Já, která hořkost polyká,
jako snůžku lží, jež se nade mnou
vznáší….
Cítím vlastní tep ve spáncích,
Když cítím vůni naší.
Opět hořká, čím to je?
Nevím, jsem sama a
vlastní stín mě sleduje….
Tma se vznáší spolu se mnou,
černá křídla,
spojená s tmou...
, linkuj! 
, jagg 
srdce vyznání vztah beznaděj haiku hrůza naděje humor zklamání osud antilistí aa noc zima smutek temnota jen tak mládí pocit zoufalství voľný verš touha život přetvářka město realita sex svoboda bolest ... láska vztahy * vzpomínka povídka les emoce horor deprese x .. erotika čas sen momentka žena samota fantasy nenávist marnost podzim strach pocity sobota smrt cesta krev příroda tma poezie horror .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867