Nokturno.net / tvorba / dílko

V studených okovách
není ti snad do spěvu?
Polykej, polykej svúj strach
v roztouženém úsměvu.
Neležíš na márách,
jenom v mém obětí ochutnals nevěru.
Tělem z tebe setřu prach
i o trestech pověru.
Smilství překročilo práh
a změnilo mne v příšeru.
Teď ležíš mi při nohách
a čekáš kdy tě sežeru...
Promiň, si má marioneta na nitkách..
A múžem z toho vyvodit tisíc závěrú.
K čertu, zbabělče vrať se k ní po špičkách!
Snad ona odpustí a já se rychle seberu..