17.07.05 | Kubik, @, další tvorba | 2159 x | vypínač
jednoho dne z rána
spadla hvězda k nohám mým
ani se nesmála
ani neplakala
v tom sněhu by zmrzla jistě
tak jsem ji vzal do dlaní
a ona mi místo vděku
popálila ruce
spadená z nebe hvězdo
na chvíli ozáříš město všech měst
spadená z nebe hvězdo
chtěl jsem tě chytit do dalní
vím že tě zachráním
přál jsem si bohatství, štěstí a lásku
ale ona byla dávno jinde
zmizela mi z dlaní jako vítr
někam pryč
ten pán co stál za mnou od těch dob
žil si jako král
on viděl hvězdu spadnout
a já ne
spadená z nebe hvězdo
ukaž mi prosím cestu všech cest
spadená z nebe hvězdo
tebou nechal bych se vés
tisíckrát svést
spadená z nebe hvězdo
odpusť mi prosím křivdu těch vět
spadená z nebe hvězdo
vrať se mi zpátky do dlaní
ikdyž mě popálíš
ztracená z nebe hvězdo
jednou ke mě spadneš znovu
a já tě nepustím
jen tak horor svoboda noc smutek vyznání mládí vzpomínka haiku beznaděj * život realita voľný verš humor antilistí přetvářka hrůza sen město . x osud emoce podzim momentka marnost aa zima pocity naděje sobota bolest cesta vztah erotika strach vztahy ... sex samota horror pocit .. temnota povídka srdce žena nenávist čas láska příroda tma poezie touha deprese krev smrt fantasy zklamání zoufalství les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866