Nokturno.net / tvorba / diskuze

Umírám, má lásko. Chlad prostupuje mým tělem a pomalu ho zabíjí. Je pozdě ptát se, proč to všechno musí být. Opustil jsem tě, neboť mne zlákaly dálky a plavba po mo-ři. Opustil jsem tě pro dřevěnou loď s mořskou pannou na přídi. A na této lodi teď ze-mřu a ty to ani nevíš.

Slunce nechce zapadnout. Neustále visí kousek nad obzorem, ale nehřeje. Kam až oko dohlédne je jen sníh a led a mráz. Vzpomínám, jaké bylo u tebe teplo. Vytvořila jsi pro nás domov a čekala jsi, že v něm s tebou budu žít. Já z něj však udělal pouze místo, kam se jednou mohu vrátit. Jak rád bych tam nyní s tebou byl, Beatrice. Ale už se nevrátím. Chtěl jsem dobýt severní pól a skončil jsem na ledové kře, jež se stane mým ložem smrti.

Ach, Beatrice. Bylo to tak náhlé. Náraz mě vymrštil z paluby, hlavou mi proběhl celý život. Tvrdě jsem dopadl několik metrů od lodi a zlomil si obě nohy. Mořská panna se utrhla z přídě a dopadla na mé tělo. Ale neboj, lásko, už to nebolí. Těžko se mi dýchá, ale bolest necítím. Necítím už totiž nic, jen lásku k tobě…

Doufal jsem, že někdo přijde, ale z lodi se ozývaly pouze bolestivé výkřiky. Náraz ji prakticky celou rozdrtil a většinu mužů uvěznil v podpalubí, kde je zalila ledová voda. Zbytek korábu sevřel led, který dokonal dílo zkázy. Na palubě jsem zahlédl pouze kapi-tána. Ležel u zábradlí uvězněn pod kusem ráhna, díval se na mě a prosil o pomoc. Bože, já mu nemohl pomoci! Nemohu pomoci ani sobě…

Má lásko, výkřiky námořníků už dávno dozněly. Kdo se neutopil, zmrznul jako kapi-tán. Ticho je teď tak ohromné a tíživé; ruší ho jen praskání ledu a drceného dřeva. Až ledy povolí, trosky a těla klesnou ke dnu. I já půjdu s nimi, doprovázen mořskou pannou a nikdo nás už nikdy nenajde.

Ach, Beatrice, neutírej prach u mých knih, už je nebudu číst. Slíbil jsem, že se vrá-tím, ale svůj slib nedodržím. Nemohu. Asi se nikdy nedozvíš, co se vlastně stalo s tvým námořníkem, s tím dobyvatelem neprobádaných končin, věř však, že tě miluji a dal bych všechno za jeden tvůj dotek. Jeden teplý dotek… Bože, je tu taková zima… Cítím, že se blíží konec… Beatrice…