Nokturno.net / tvorba / diskuze

Richard stál za stromem a ani nedýchal. Srdce mu svíraly křeče strachu. Oblečení bylo plné lepkavého potu. Zesláblé prsty se snažily sami od sebe drtit kůru stromu, za kterým byl schovaný.

Chtěl dívce pomoct, ale proti tomu muži neměl žádnou šanci. Strach mu nedovoloval cokoli udělat. Jen stál a hleděl na to, jak dívka prohrává svůj životní zápas. Oči dívky se pomalu oddávali tmě a brouzdali pohledem po okolních stromech. Byly už smířené s nejhorším. I ruce a nohy pomalu přestávaly klást odpor a vysílené bezvládné visely z lavičky dolů.

Vtom jeden z jejích posledních pohledů stanul na stromu, za kterým stál kamenný Richard. Z úst se jí vydral po dlouhé době výkřik a oči na krátkou chvíli zaplály a zrcadlila se v nich naděje. Pak se zavřely. Richardovi se postupně začala vracet síla do končetin a posilněn dívčiným pohledem se odhodlal vložit v sázku svůj nevýznamný život.

* * *