Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jen občas projde blesk nad hlavami našich spoutaných těl
Projde hlubokým údolím našich snů
A tužeb
Jež tak dobře oba známe
Jichž se obáváme možná zbytečně

Kouř ohňů posvátných nás spoutává svou mocí
Není proč utíkat
Není čeho se bát
Neb sami sebe utváříme
A sami sebe ničíme

Odvěká pravda dlící v našich srdcích
Dere se nyní na povrch
A dotvoří tak scenérii
Které dosud chyběl ten správný směr
Opravdový lesk a bída
Dokonalý stav bytí v nekonečnu


Obávejte se proto třebas toho
Co v našich očích spatříte
Chvějte se při našich dotycích
Jež kladou prsty na vaše šíje;
Jsme tím, co bylo
Je
A bude.