Jsem jako rozbouřené moře,
v němž plují dvě lodě - ty a já.
Jak snadno se mohou potopit,
vlny jsou veliké, větší než kdy dřív,
vítr je silnější a déšť,
déšť mě sráží na kolena.
Tvá loď odplouvá a já,
nebudu tě prosit abys zůstala! Ne!
Klesám ke dnu a v dáli vidím,
už jen tu tvou pirátskou vlajku.
Ano jsi zloděj a co víc!
Jsi vrah!
Zmizel jsem pod hladinou,
bouře ustává, moře usíná.
Na vodě plave jen květina,
ta květina, jíž si mi vrátila
a tím mě zabila.