Nokturno.net / tvorba / diskuze

Ve svých básních opěvuji ďábla,
tím vzdávám mu všechnu čest!
A reálnému světu ukazuji zatnutou pěst.
Pro ty, kdo nežijí ve snu, ale v hororu,
a pro všechny plné rozporu,
skýtají tyto verše uklidnění
a klidný spánek i klidné snění!
Však ty, kdo satana neznáš a hříchů se straníš,
nejspíš se o tyto řádky zraníš.
Kdo nemáš sílu rvát se se sebou,
a jež tě lidské hříchy zazebou,
ty nemáš šanci síly se mnou měřit
a po přečtení nebudeš už víckráte mi věřit.
Kdo žiješ život bez strastí,
nikdy nedostal ses do pastí,
život tvůj je poklidný a lásky plný,
ty, jež nesmetly tě na dno vlny,
ty se této sbírky straň,
život svůj žít ale nepřestaň.
Straň se i nás bezcenných,
matkou bídou zcelených.
My zatracení se zpovídáme
a špatní jsme, to přiznáváme!
Byla jsem blízko smrti, avšak své ne,
ale ani nás zkažené to nemine!
Smrt si nás najde a toho si važ,
protože i ty, správný, budeš jednou náš.
Chytnu Tě do spárů a nepustím z nich,
proto tě varuju - straň se mých knih!