Šli po ulici,
nanichž nebylo živáčka.
Šli směrem,
k náměstí.
A náhle,
byl tam,
byl celí býlí,
byl vysoký.
A náhle,
morový sloup.
Morový sloup,
jenž má připomenut mrtvé.
Morový sloup,
jenž má připomenout mor.
A náhle,
morový sloup.
A on si uvědomil,
že její ruka je chladná.
A ona,
náhle se začala rozplívat.
A náhle,
morový sloup.
Morový sloup,
jenž připeměl její smrt.
Morový sloup,
jenž připoměl tu ohavnou chorobu.
A on se probudil,
sám.
A on se probudil,
v prázdné posteli.
Uvědomil si,
jeho láska je pryč.
Uvědomil si,
jeho láska je mrtvá.
Zemřela strašlivou smrtí,
zemřela v agonii.
Ona je živá,
ale láska ne.
› Online 9
› Zeď
čtenář Honza (21.11.25, 21:13) Ahoj, po letech (spoustě let), jsem objevil pohledy od Kyako (Kyako Jaya). Zjistil jsem, že tady má pár příspěvků (hafo starých), ale zkusím štěstí... Nemáte na ni prosím aktuální kontakt? Šance je minimální, ale doufám a věřím... Díky všem za pomoc a krásný den přeji
natir (24.10.25, 20:11) Kuřátko, to mě mrzí. Já si tu teď zase léčím nešťastnou lásku. :) Tak si tu budeme pěkně notovat. Zároveň by se mi hodilo, kdybys sem něco napsalo, ať tu nějak dvě věci po sobě... :)
čtenář Kuřátko (24.10.25, 08:41) já sem chodím jen při rozchodech... a teď je ten novej poezie čas!