Nokturno.net / tvorba / diskuze

Tvá matka tma a otec
pták Fénix,
vyprahlá tvoje duše
žádá si denní chléb,
tvůj krajíc ticha.

Děkuješ múzám co
tančí ti na
lysé hlavě.
Ani jedna se ti nepodobá.

Obrácené zvony
odlité z posvátné země,
z hlíny jenž
sype se ti z úst.
Neslyšíš nic,
jsou tiché, jak
tvé oči, sledující
ptáka na nebi,
hladící kameny
Mrtvých duší.

Jsi má báseň vsáklá
kořeny stromů,
vyšších než Babylón,
suchých.

Tvoje ruce tvoří
křivky bílé ryby.
Mé čelo čeká
až ho políbíš.
Ve spánku, ani se
nezachvěje.