Nokturno.net / tvorba / diskuze

Pro nešťastnou lásku
vrhám se další vstříc do náruče
než rozum na dveře zatluče
spolknu další dehtový sen.

Za sedmero horami
nečeká už princezna
ale jen další markytánka
zmalovaná, bezpáteřní a bezprizorní
hádanka
k níž nepotřebuješ klíč.

Pro nešťastnou lásku
ojídám kurky chleba
s nadějí
že někdy
třeba
najdu Tě...

Třeba ve víně
v němž se utápím
třeba v krvi
jíž barvím ráno červánky
třeba v levném putiku
který navštěvuju s notorickou pravidelností
a s nadějí
že si ke mně přisedneš
a spasíš mě z toho velkýho švindlu
jménem život.

Vtíravou melodii ze vzdáleného baru
zaháním
abych si vychutnal to posvátné ticho
které se na mě lísá
zatímco se vznešeným paním klaním
s pózou zhrzeného pierota
a muže
který čichá ke květinám...