Nokturno.net / tvorba / diskuze

tajemná komnata uprostřed srdce,
patřící naději, že bolest není,
jenž sedmi těžkými zámky zavřela ji,
jenž ztratila klíč na cestě zapomnění


jahodové roucho strhnout se snaží,
aby nahá mohla tančit ve svitu měsíce,
na zvadlých hlavách černých tulipánů
překrásnými rty zoufale do tmy křičíce


závojem utkaným ze slz a marnosti,
zahalí ramena bezbřehé spící touze,
bělostné dlaně chladný plamen pohladí,
z mrtvé krajiny stane se země sladkých kouzel


však štěstí a láska už rozpletly si prsty
a černá mračna zahnala duši do stínu,
démoni pohřbili naději v rakvi minulosti,
hladový krkavci slétli se na krvavou hostinu