Nokturno.net / tvorba / diskuze

Všude kolem voda
jako sníh jenž objímá zesláblé stromy
plaší leč nesmělí
plaveme sem a tam
v koupeli azurových patosů.

Venku svět zdá se jiný
uvnitř neagažovaně hrajeme cizí role
v očích slzy apatie
v království kde není poddaných
kde kvítí voní zpoza plotů.

Pak mě obejmeš
s chtíčem v očích
ohněm v prstech
však zůstávám chladný
a venku netečně padají
nasáklé vločky.
Vlastně jsou stejné opilé
jako voda v níž plaveme
tak odsouzeně
odevzdaně
připraveni na osudové pranýřování.

Pár posledních temp
netečných pohledů do prázdných očí
a ještě nádech a výdech
pod vodou i nad ní
vládne ona apatie
otřeme obličeje
a jde se dál…

(14.3.06)