Nokturno.net / tvorba / diskuze

Pomalu se převaluje mlha.
Pomalu se převalují vody.
Srdce se odmlčelo a víčka padají.
Tichý šepot tě noří do bezesnění.

Nad obzorem se zvedají temné kopce,
Mraky se válejí nad nimi.
Není to hezké, ale ani ošklivé.
Je to Nic. Jen odraz vědomí.

Táhlé tóny hudby tě vedou do jeskyně.
Tvé touhy a přání ustávají. Nejsou Nic.
Máš snad strach , že nejsi ? Ale Jsi.
V blaženém míru odevzdej své chtění.

Prázdnoty se bojíš ? Proč ? S tou odchází
všechno tvé utrpení, tvá přání – do nicoty.
Jsi v sobě sám a tvoje ponoření,
mění svět. Zůstal před jeskyní.

A zpátky půjdeš – očistěný.