Nokturno.net / tvorba / diskuze

Na vesnici padla tma a měsíc této noci nevyšel.
Opilci v hostinci vypili číši vína do dna a štěkot psů nikdo neslyšel.
Jen rychtář se svou ženou podivný té noci měli pocit, padla na ně tíseň, strach, bezmoc a soucit.
Seděli v pokoji, slyšeli kroky, někdo šel po schodech, byl unaven roky.
Vyběhli nahoru, srdce jim bušilo, v pokoji u syna, ještě se svýtilo.
Když vešli dovnitř, spatřili syna, nad jeho postelí, stála tam osoba halená v hedvábí.
Tvář měla zakrytou, ale byla to ona – vždy elegantní, důstojná, neodvratná a častokrát nečekaná.
Stála tam a byla to ona. Nebyla zlá, byla jen neoblomná, byla to smrt.